Je 4. neděle adventní, 18. prosince 2011, sedím doma u počítače a přemýšlím, co pěkného Vám sdělit a napsat. V jistém okamžiku přichází informace o úmrtí Václava Havla. Hlavou se mi rozběhly spousty vzpomínek na tohoto vzácného a mimořádného člověka. Nikdy jsem se s ním osobně nesetkal, a přesto mi byl velmi blízký. Poslouchám v televizi, jak se o jeho životě vyjadřují různé osobnosti naší země.
Vzhledem k tomu, že se nacházíme na začátku nového roku, zařadil jsem pro 31.pokračování seriálu „O čem si psali naši předkové“ novoročenku bohunických hasičů někdy z období 20. let 20 století. Nejedná se tedy o pohlednici, ale novoroční přání, které se ale dochovalo bez textu. Antonín Crha místostarosta
Kdysi, hodně dávno, někdy na začátku osmdesátých let to bylo místo, kde rostly třešně, byla velká roklinka a příjemné místo na procházku. Postupem doby byla rokle zavezena odpadem a hlínou, na které vznikly rozlehlé zahrádky. Stále se však jednalo o místo příjemné k procházce a odpočinku. Ano, mám na mysli cestu do Moravan, zejména její úsek od potoka Leskava směrem nahoru, nebo-li na jih.
Již 30 měsíců se společně setkáváme nad seriálem „O čem si psali naši předkové“. Pro toto jubilejní číslo jsem vybral pohlednici Bohunic se čtyřmi snímky. Jedná se o vzácnější, méně se vyskytující pohlednici bohunické školy (dnes CVČ Lány, zahradnické školy, ulice Havelkovy (severní strany) a celkového pohledu na Bohunice. Pohlednice byla poslána 3.9.1929 do Želče, pošta Brodek u Nezamyslic.
Přepis textu pohlednice (i s chybami): „Drazí přátelé. Přijměte od nás mnoho pozdravů a vzpomínek na Vás všechny. Vědět Vám dáváme, že jsme se dobře dostali domů. Jendo nebude snad potřebovat ten koš? Kdybiste ho potřebovali tak mě odepište já bych Vám ho tam poslal. Za 14 dní budu mít trvalou dovolenou pak bych Vám ho dovezl.“
Text na přední straně: „Foto se zdařilo Jendo pak ti je pošlu. Sokolovna a Pomník. Nazdar Bohuš. Mařa Karlík Vám posílá moc pus.“ Antonín Crha místostarosta
Nedávno jeden bohunický panelový dům dostal novou podobu. Obyvatelé ho zateplili a přidali pěknou, barevnou fasádu. Byli na svůj dům patřičně hrdí a z Bohunic zmizel další kus jednotvárné, smutné šedi. Netrvalo dlouho a na krásné a velmi drahé fasádě se objevil nevkusný sprejerský čmáranec. Bylo mi těch lidí líto. Velmi často jsou pachatelé těchto „uměleckých děl“ příslušníci mladší generace, i když určitě ne vždy.
V době, kdy čtete tyto řádky, je začátek listopadu a my prožíváme dušičkový čas. Po teplém létu je nám chladno, často prší, ze stromů padá listí a na nás přichází podzimní deprese, protože „ve všech kostech“ cítíme, že se blíží zima.
Pro naše dvacáté deváté pokračování seriálu „O čem si psali naši předkové“, jsem vybral pohlednici Morávkova náměstí, která již typově byla v našem cyklu uveřejněna. Text je ovšem jiný a uvedená jména bude mnohý ze starousedlíků znát. Pohlednice byla poslána 5.3. patrně 1923 vojínu Josefu Sobolovi na vojnu na Slovensko asi do Parkáně (špatně čitelné) k 12. Čsl. pluku, 1. praporu, 4 rotě. Krátký text informuje Josefa o divadelní hře, která se v Bohunicích hrála a o hereckém obsazení.
Přepis textu pohlednice (i s chybami). Některá jména mohou být chybně přepsána z důvodu špatné čitelnosti.: „Srdečný pozdrav a milou vzpomínku zasílá z divadla Tvá sestra Mařa. Hrajeme: Paličova dcera. Kozel Josef mladý řezník, Meloun V., Pospíšil, Tošnar, Dolníček K., Dlabka S., Doušek F., Ruban J., Švestková Růža, Jarošová Mařa, Trenza Frant., Jaroš Tomáš, Trenza Stan., Beránková, Kozlová Maňa.“
Pro naše dvacáté osmé pokračování seriálu „O čem si psali naši předkové“, jsem vybral pohlednici, která již typově byla v našem cyklu uveřejněna. Text je ovšem jiný. Byla poslána na začátku 20 století do Týně u Lipníku. Bohunická Fanda píše své sestřence Toničce o dění v Bohunicích a o plánované akci v Troubsku.
Přepis textu pohlednice (přepsáno s chybami): Zadní strana: „Milá sestřenko! Tvůj lístek jsem obdržela a děkuji Ti zaň. Odpusť, že jsem Ti hned neodepsala. Mám teď dost práce, ale to nic nevadí. Jsem rozradostněna, že máme již sobotu před prázdninami. Mám se velice dobře a často si vzpomínám na Tebe a všechny ostatní. V neděli na ty hody jsme se výborně bavily. Zatím s bohem. Tvá sestřenka. Brzy odepiš. Fanda“ Přední strana: Těším se velice na neděli máme veřejné cvičení v Troubsku a půjdeme ve slavnostních krojích. Ještě jednou Nazdar! Fanda
Léto je za námi. Přes prázdniny většina z nás opustila Bohunice a na nějaký čas někam vycestovala. Jedni na Vysočinu či Šumavu, jiní někam dále, třeba do Tater, Egypta nebo na jih Evropy - k moři. Ale, ať jsme byli kdekoliv, jedno jsme měli společné. Přišel den, kdy jsme se ze svých cest museli vrátit domů do Bohunic.
Pro naše dvacáté sedmé pokračování seriálu „O čem si psali naši předkové“, jsem vybral jednu z novějších pohlednic. Byla poslána 24.7.1981 do tábora synovi Michalovi. Zvědaví rodiče se zajímají o dění v táboře, informují syna o plánované cestě do Německa (patrně východního, protože na západ se v té době ještě nemohlo) a slibhfrují nákup kola „Favorit“.
Přepis textu pohlednice (přepsáno s chybami): „Ahoj Míšo. Jsme s mamou rádi, že se Vám v táboře líbí. V pondělí 27. 7. jedeme do Německa, tak to víš, že Vám hodně dovezeme. Ten pán, co má toho favorita je ještě na dovolené. Mít ho budeš jak se vrátí. Choď za Ouškem každý den a pomazlite se (pomazlete se?). Víš, že tě má rád. Hodně pus Ti posílá tata a mama. Ahoj!“
